Památky
Kostel Narození Panny Marie
Kostel je v Malé Chuchli zmíněn ve 13. století jako farní, na konci 13.
století jej pražský biskup Řehoř předal Zbraslavskému klášteru, který byl s krátkou výjimkou v době husitských válek správcem kostela
až do svého zrušení (1785). Do roku 1974 byl kostel ve správě farního úřadu u sv. Jakuba Většího ve Zbraslavi, dnes je spolu s kostelem
sv. Jana Nepomuckého ve správě fary u kostela sv. Filipa a Jakuba v Praze - Zlíchově.
Původní románská stavba se nedochovala, vzhledem
ke značnému prosakování podzemních vod byla zbořena, místo zavezeno. Současná barokní stavba pochází z roku 1774, kdy byla posvěcena
opatem Zbraslavského kláštera Celestynem Stoyem. Hlavní opravy kostela probíhaly v letech 1860-1861, 1970-1971, naposledy byl kostel
rekonstruován v letech 1994 - 1995.
Chuchelské lázně
Dnes již zaniklé chuchelské lázně vznikly před rokem
1729. Nejprve byly označovány podle majitelů hlavní budovy (Fuchsbad podle dr. Fuchse nebo Theodorsbad podle zbraslavského opata Theodora
Schönfelda), později se ujal německý název Kuchelbad. Léčivým zdrojem přitom byl pramen s velkým množsvím uhličitanu vápenatého
vyvěrající ze zdejších silurských a devonských hornin, kterému byly dokonce přisuzovány zázračné účinky. Proto byl v blízkosti
prameniště v polovině 18. století umístěn reliéf Panny Marie, kolem kterého byla později vybudována grotta a místo se stalo oblíbeným
cílem nemocných i poutníků. Léčení spočívalo v koupelích a pitných kůrách. V době své největší slávy sloužily v Chuchli
lázeňským účelům tři budovy. Nejstarší z nich nese dnes čp. 45. Jde o pozdně barokní stavbu z 18. století s nikou Panny Marie v
průčelí. Dům čp. 44 je o století mladší a je postaven přímo nad potokem. Největším lázeňským objektem je budova bývalého hostince
čp. 42 z 19. století. Jeho součástí je na východní straně zajímavě pojatá zahradní terasa, kde se v závěru června 1881 uskutečnila
známá "Chuchelská řež" mezi českými a německými studenty. Součástí státem chráněné památkové zóny je ještě bývalá myslivna
(čp. 43) označovaná také jako "Vila Maria", kde mj. trávil léto Jaroslav Vrchlický, budova bývalé obecné školy nebo statek Bílých (čp.
4). Společně s kostelem Narození Panny Marie vytváří bývalý areál chuchelských lázní neopakovatelný genius loci Malé Chuchle, pro
který byla tato část Prahy vyhlášena památkovou zónou.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel sv. Jana
Nepomuckého je dominantou městské části. V roce 1729 jej podle pověsti nechal nad Chuchlí postavit polský šlechtic, který se uzdravil ve
zdejších lázních. Proto byl kostel po mnoho let místem konání pravidelných poutních slavností. Mimoto sloužil občanům Velké Chuchle.
Díky své osamělé poloze uprostřed Chuchelského háje byl ve své historii několikrát vykraden a hrozilo mu i zřícení. Poslední oprava byla
provedena v letech 1992 - 1993 a vyžádala si náklad 7 mil. Kč. Městská část věnovala kostelu o rok později zvon zasvěcený sv. Janu
Nepomuckému.
Pacoldova vápenka
V západní části Velké Chuchle se dochovala část provozu na zpracování
zdejšího vápence z 19. století jako doklad technického umu našich předků. Vápenka systému Jiřího Pacolda (1834-1907) nevyžadovala
vytříděný vápenec a je ve své podobě světovým unikátem. V provozu byla až do druhé světové války. Pozdější dlouhodobé chátrání
ukončila až náročná rekonstrukce financovaná v letech 2004 - 2005 z grantů Magistrátu hl. m. Prahy. Stavba je často označovaná jako
"industriální socha" a je častým cílem návštěv odborníků na technické památky a architekturu. Nejen proto, že zde končí naučná
stezka Barrandovské skály - Chuchelský háj, Pacoldovu vápenku vyhledávají také četní turisté.
Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář městské části
