100 let od narození Norberta Frýda

21. dubna 2013 uplynulo 100 let od narození spisovatele, diplomata a cestovatele Norberta Frýda (1913 – 1976), který je pohřben na chuchelském hřbitově. Při této příležitosti se konalo v pátek 19. dubna 2013 slavnostní shromáždění u hrobu č. 202 za přítomnosti žáků VIII. třídy ZŠ Charlotty Masarykové, starosty Mgr. Martina Melichara, dcery Norberta Frýda paní Žandy Frýdové a dalších zájemců. V krátkém proslovu připomenul životní osudy spisovatele kronikář Mgr. Tomáš Hromádka, o vztahu Norberta Frýda k Chuchelskému háji pohovořila paní Žanda Brýdová. Pro spisovatele, který od roku 1958 žil až do své smrti na Barrandově, byl Chuchelský háj místem každodenních procházek a místem odpočinku.

Norbert Frýd se narodil v Českých Budějovicích, kde vystudoval i gymnázium. V roce 1932 zahájil studium práv na Univerzitě Karlově. Zpráva o schválení rigorózní práce přišla symbolicky 17. 11. 1939, v den uzavření českých vysokých škol (doktorská promoce se uskutečnila až 1945). Druhou polovinu válečných let byl internován v Terezíně, Osvětimi (kde ztratil těhotnou ženu a otce) a v Dachau. Po válce se vrátil jako jediný z celé rodiny. V letech 1947-51 působil jako kulturní atašé na čs. zastupitelských úřadech v USA a v Mexiku. Poznával Kubu, Guatemalu, účastnil se vědecké expedice do nově objeveného mayského města Bonampaku. Od roku 1951 pracoval jako redaktor v rozhlase, od 1953 byl spisovatelem z povolání a působil jako delegát UNESCO. Roku 1965 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Literárně činný byl od první poloviny 30. let. Po 2. světové válce napsal na tři desítky knih, mimo jiné reportážní práce z cest po americkém, asijském kontinentu a romány situované do Mexika. Věnoval se také období holocaustu a historii své rodiny.

Frýdova tvorba se profilovala pozvolna, poznamenána extenzitou zájmů i životních osudů. Knižně debutoval německy psanou poezií o Praze, až do počátku 40. let pak psal česky osobní lyriku a verše pro děti (po válce část v knihách Bratr Jan a Květovaný kůň). V této době se také pokusil nejen o žánr pohádky (Pusťte basu do rozhlasu), ale i o romány, které byly historickým podobenstvím a existenciální analýzou dobové atmosféry a životní zkušenosti lidí na prahu války (Divná píseň, Don Juan jde do divadla). Rovněž po válce převládala ve Frýdově díle žánrová různorodost. V cestopisných reportážích (Mexiko je v Americe, Úsměvavá Quatemala), v dobrodružných románech (Prales, Císařovna), v komediální perzifláži Noc kotrmelců i v odborné publikaci Mexická grafika těžil zejména z pobytů na americkém kontinentě. Snažil se však vyhovět též dobovým ideologickým požadavkům (Studna supů, Meč archandělů) a normám budovatelské literatury (beletrizovaná reportáž Havíř Gavlas). Později psal také psychologické, do cyklů se sdružující prózy o morálních konfliktech v životě drobného člověka (Tři malé ženy, Tři nepatrní muži). Nejvlastnější tvůrčí oblastí se mu stala autobiograficky motivovaná próza o údělu českých Židů. Zkušenost z koncentračního tábora zachytil v románu Krabice živých (plánované pokračování zůstalo v rukopisném torzu). Historii asimilačních snah tří generací své rodiny i jejího zániku pak věnoval kronikářskou trilogii, jež potvrzuje jeho vypravěčský talent a schopnost propojit autentičnost životních osudů s obecnějším obrazem doby (Vzorek bez ceny a pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta, volné pokračování v anekdotických příbězích Almara plná povídaček).


ÚMČ

100 let od narození Norberta Frýda - 1

100 let od narození Norberta Frýda - 2

100 let od narození Norberta Frýda - 3

100 let od narození Norberta Frýda - 4

100 let od narození Norberta Frýda - 5

100 let od narození Norberta Frýda - 6