K pohybu divokých prasat v zástavbě
Úřad městské části Praha - Velká Chuchle předkládá občanům vyjádření k stavu a pohybu divokých prasat v zástavbě v k. ú.
Velká Chuchle a k. ú. Malá Chuchle.
Problematika výskytu prasat divokých není jen problémem městské části Praha - Velká
Chuchle, ale i jiných měst a obcí celé střední Evropy. Jejich stav se neustále zvyšuje a zacházejí za potravou čím dál hlouběji do
zastavěných míst, kde způsobují výrazné škody na soukromých a obecních pozemcích a „nahánějí" strach obyvatelům. Jejich přemnožení
je dáno především absencí přirozeného nepřítele, dostatkem potravy, mírnými zimami a nejsou zaznamenány výrazné epidemie onemocnění
v jejich populaci. Zvýšený stav s sebou nese zvýšenou potřebu potravy a ztrátu strachu z lidí. Zvířatům za několik posledních let byla
odebrána jejich přirozená prostředí rychle probíhající výstavbou v okolí měst. Lidé svoji činností bohužel zvířata do zástavby
lákají jak vědomě, tak i nevědomě. Jsou případy, kdy lidé berou tato zvířata de facto jako své domácí mazlíčky a nezdráhají se je
krmit. Nevědomým krmením (lákáním) je myšleno nezajištění kontejnerů, nesbírání spadaného ovoce z okolí zahrad, atp.
ÚMČ Praha - Velká Chuchle se této problematice věnuje. Stav je průběžně konzultován s myslivci z honitby Řeporyje, do které spadají i
naše katastrální území.
Příklad řešení problému v městské části Praha - Zbraslav
V minulosti byly na
Zbraslavi zkoušeny pachové odpuzovače v lesoparku Belveder, v Mateřské škole Nad Parkem a dle nám dostupných informací i na hřišti Na
Baních. Vzhledem k tomu, že běžně vyráběné prostředky na odpuzování zvěře jsou založeny na „lidském pachu" a zde se setkáváme se
zvířaty, která jsou na člověka zvyklá, nebyl zaznamenán žádný úspěch i přes značné finanční náklady.
Efektivní
řešení je poměrně komplikované. První variantou a pro zvířata tou nejvhodnější by bylo vyhnat je ze zástavby. Zde narážíme na dva
problémy. Prvním je členitost zdejšího terénu a vysoké riziko střetu prasete s automobilem. Uzavření všech hlavních komunikací v jeden
moment je nemyslitelné. Narážíme však i na druhý problém, kterým je schopnost prasat urazit za jeden den poměrně značnou vzdálenost (cca
30 km). Z toho vyplývá, že by toto řešení bylo pouze krátkodobé.
Druhou variantou by bylo jejich odlovení přímo ve Velké
Chuchli. To ovšem neumožňuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti, který lov na nehonebních pozemcích vylučuje a zákon 119/2002 Sb., o zbraních,
kterým je upraveno používání zbraní a střeliva. I kdyby se podařilo získat povolení k lovu na nehonebních pozemcích, nenajde se jediný
myslivec, který by byl ochoten střílet bez 100% jistoty zásahu a s rizikem veškerých trestně právních důsledků v případě náhodného
zranění obyvatel. Jediný, kdo může použít zbraň bez dalších povolení k odstřelu zvířat je zaměstnanec policie a to pouze v
případě, že by došlo k bezprostřednímu ohrožení života. Honební pozemky v katastrálním území Velká Chuchle a Malá Chuchle má
pronajaty Myslivecké sdružení Řeporyje. Tímto uživatelem honitby byl vykázán v r. 2013 odlov 20 divokých prasat, v r.2014 22 divokých
prasat a za období leden - únor 2015 již 13 divokých prasat. Vzhledem k tomu, že lov je ztížen velkou návštěvností Chuchelského háje, je
již několik roků aplikováno za nemalé finanční prostředky tzv. „odváděcí krmení", kdy je jadrné krmivo předkládáno do míst, kde je
lov bezpečnější. Jde o území bývalé skládky a lesní úseky vzdálenější od areálu zdraví a od frekventovaných lesních cest. Místa
pro odváděcí krmení budou uživatelem honitby, po dohodě s vedoucím Lesního úseku Chuchle, Lesů hl. m. Prahy, dále vytipovávána.
Dále je prověřována možnost instalace odchytových zařízení, která zvířatům neublíží, na vytipovaná místa. Z těchto odchytových
zařízení budou zvířata odvážena mimo zástavbu na honební pozemky, kde mohou být lovena. Při jejich odchytu bude nutné zajistit souhlas
příslušného úřadu a spolupráci s veterináři. Ti jsou jediní, kdo může zvíře znehybnit uspávací puškou v případě, že by se
zvíře chovalo agresivně.
Důrazně žádáme občany, aby zvířata nekrmili v zástavbě ani na lesních pozemcích (to je práce
myslivců), dbali čistoty kolem svých zahrad a v žádném případě nezakládali skládky bioodpadu. I pouhým vysypáním kolečka s trávou,
např. do lesoparku Belveder, nebo odložením „shnilých" jablek a jiných potravin pro prasata se dopouštíte nezodpovědného chování, které
může být posuzováno jako porušení zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, zákona 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákona 185/2001 Sb.,
o odpadech a změně některých dalších zákonů.
Pevně věříme, že popsaná řešení a Vaše ochota k udržování pořádku
v okolí Vašich zahrad situaci zlepší a Velká a Malá Chuchle si bude moci, alespoň částečně, od „řádění" divokých prasat
odpočinout. Snaha mysliveckého sdružení je v mnoha případech narušována poškozováním mysliveckých zařízení z řad občanů, což
také nepřispívá ke snižování stavu černé zvěře.
Ing. arch. Eva Kratochvílová
odbor životního
prostředí