K pohybu divokých prasat v zástavbě

Úřad městské části Praha - Velká Chuchle předkládá občanům vyjádření k stavu a pohybu divokých prasat v zástavbě v k. ú. Velká Chuchle a k. ú. Malá Chuchle.

Problematika výskytu prasat divokých není jen problémem městské části Praha - Velká Chuchle, ale i jiných měst a obcí celé střední Evropy. Jejich stav se neustále zvyšuje a zacházejí za potravou čím dál hlouběji do zastavěných míst, kde způsobují výrazné škody na soukromých a obecních pozemcích a „nahánějí" strach obyvatelům. Jejich přemnožení je dáno především absencí přirozeného nepřítele, dostatkem potravy, mírnými zimami a nejsou zaznamenány výrazné epidemie onemocnění v jejich populaci. Zvýšený stav s sebou nese zvýšenou potřebu potravy a ztrátu strachu z lidí. Zvířatům za několik posledních let byla odebrána jejich přirozená prostředí rychle probíhající výstavbou v okolí měst. Lidé svoji činností bohužel zvířata do zástavby lákají jak vědomě, tak i nevědomě. Jsou případy, kdy lidé berou tato zvířata de facto jako své domácí mazlíčky a nezdráhají se je krmit. Nevědomým krmením (lákáním) je myšleno nezajištění kontejnerů, nesbírání spadaného ovoce z okolí zahrad, atp.

ÚMČ Praha - Velká Chuchle se této problematice věnuje. Stav je průběžně konzultován s myslivci z honitby Řeporyje, do které spadají i naše katastrální území.


Příklad řešení problému v městské části Praha - Zbraslav

V minulosti byly na Zbraslavi zkoušeny pachové odpuzovače v lesoparku Belveder, v Mateřské škole Nad Parkem a dle nám dostupných informací i na hřišti Na Baních. Vzhledem k tomu, že běžně vyráběné prostředky na odpuzování zvěře jsou založeny na „lidském pachu" a zde se setkáváme se zvířaty, která jsou na člověka zvyklá, nebyl zaznamenán žádný úspěch i přes značné finanční náklady.

Efektivní řešení je poměrně komplikované. První variantou a pro zvířata tou nejvhodnější by bylo vyhnat je ze zástavby. Zde narážíme na dva problémy. Prvním je členitost zdejšího terénu a vysoké riziko střetu prasete s automobilem. Uzavření všech hlavních komunikací v jeden moment je nemyslitelné. Narážíme však i na druhý problém, kterým je schopnost prasat urazit za jeden den poměrně značnou vzdálenost (cca 30 km). Z toho vyplývá, že by toto řešení bylo pouze krátkodobé.

Druhou variantou by bylo jejich odlovení přímo ve Velké Chuchli. To ovšem neumožňuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti, který lov na nehonebních pozemcích vylučuje a zákon 119/2002 Sb., o zbraních, kterým je upraveno používání zbraní a střeliva. I kdyby se podařilo získat povolení k lovu na nehonebních pozemcích, nenajde se jediný myslivec, který by byl ochoten střílet bez 100% jistoty zásahu a s rizikem veškerých trestně právních důsledků v případě náhodného zranění obyvatel. Jediný, kdo může použít zbraň bez dalších povolení k odstřelu zvířat je zaměstnanec policie a to pouze v  případě, že by došlo k bezprostřednímu ohrožení života. Honební pozemky v katastrálním území Velká Chuchle a Malá Chuchle má pronajaty Myslivecké sdružení Řeporyje. Tímto uživatelem honitby byl vykázán v r. 2013 odlov 20 divokých prasat, v r.2014 22 divokých prasat a za období leden - únor 2015 již 13 divokých prasat. Vzhledem k tomu, že lov je ztížen velkou návštěvností Chuchelského háje, je již několik roků aplikováno za nemalé finanční prostředky tzv. „odváděcí krmení", kdy je jadrné krmivo předkládáno do míst, kde je lov bezpečnější. Jde o území bývalé skládky a lesní úseky vzdálenější od areálu zdraví a od frekventovaných lesních cest. Místa pro odváděcí krmení budou uživatelem honitby, po dohodě s vedoucím Lesního úseku Chuchle, Lesů hl. m. Prahy, dále vytipovávána.

Dále je prověřována možnost instalace odchytových zařízení, která zvířatům neublíží, na vytipovaná místa. Z těchto odchytových zařízení budou zvířata odvážena mimo zástavbu na honební pozemky, kde mohou být lovena. Při jejich odchytu bude nutné zajistit souhlas příslušného úřadu a spolupráci s veterináři. Ti jsou jediní, kdo může zvíře znehybnit uspávací puškou v případě, že by se zvíře chovalo agresivně.

Důrazně žádáme občany, aby zvířata nekrmili v zástavbě ani na lesních pozemcích (to je práce myslivců), dbali čistoty kolem svých zahrad a v žádném případě nezakládali skládky bioodpadu. I pouhým vysypáním kolečka s trávou, např. do lesoparku Belveder, nebo odložením „shnilých" jablek a jiných potravin pro prasata se dopouštíte nezodpovědného chování, které může být posuzováno jako porušení zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, zákona 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákona 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů.

Pevně věříme, že popsaná řešení a Vaše ochota k udržování pořádku v okolí Vašich zahrad situaci zlepší a Velká a Malá Chuchle si bude moci, alespoň částečně, od „řádění" divokých prasat odpočinout. Snaha mysliveckého sdružení je v mnoha případech narušována poškozováním mysliveckých zařízení z řad občanů, což také nepřispívá ke snižování stavu černé zvěře.

Ing. arch. Eva Kratochvílová
odbor životního prostředí

Ilustrační foto - prase divoké