Příroda

Geologické poměry MČ Praha - Velká Chuchle
se rozkládá v geologicky významné oblasti. Celé její území je součástí geologické jednotky označované jako Barrandien. Nalézají se zde jedinečné geologické profily odkrývající jednotlivé mořské uloženiny staršího úseku spodního devonu a silurského útvaru. Stáří uloženin se přibližně pohybuje mezi 390 - 430 miliony let. Tyto odkryvy patří ke klasickým - byly zkoumány již Joachimem Barrandem v polovině 19. stol. a dovolují nám tak nahlédnout do geologické minulosti. Odkrývají stavbu hornin, ukazují nejen jejich charakter, ale i tektonické porušení. Geologické uloženiny mají různé minerální složení. Jsou to vápence s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého, slabé vápnité břidlice, vyvřelé horniny diabasy bohaté na nejrůznější druhy minerálů. Toto rozdílné minerální složení se odráží jak v počtu druhů rostlin i drobných živočichů žijících na jednotlivých horninách, tak v jejich druhovém složení (tzv. vápnomilná společenstva).

Přírodní poměry
Území Malé a Velké Chuchle je členité s převýšením 100 metrů. Velká Chuchle je položena v údolí orientovaném v západovýchodním směru, kterým protéká potok Vrutice, vlévající se do Vltavy. Na západě je údolí uzavřeno kopcem, který se podle charakteristického tvaru jmenuje Homolka. Na sever od Homolky je území bývalé skládky, kam se přes 25 let ukládal tuhý komunální odpad. Vznikla zde tak umělá (asi 50 m vysoká) zábrana převyšující okolí, která do dnes zabraňuje přirozenému proudění vzduchu převážně od západu. Značně se tak zhoršila zdejší kvalita ovzduší. V Malé Chuchli vyvěrá mineralizovaný pramen do Mariánského potoka (označovaného často jako Čertova strouha). Jedná se o význačnou pražskou vyvěračku s ložiskem pěnovců. Potok teče do Vltavy areálem bývalých lázní.

Chráněná území
Na území městské části byly v minulých letech vyhlášeny čtyři chráněná území - národní přírodní památka Barrandovské skály, přírodní rezervace Chuchelský háj, přírodní rezervace Homolka a přírodní památka Nad závodištěm. Tato území jsou pro svoji geologickou botanickou jedinečnost známá po celém světě. Západní část přírodní rezervace Homolka byla zvolena Mezinárodní unií geologických věd za standardní profil spodní hranice stupně pragu, který má světovou platnost jako statigrafický stupeň spodního devonu. Hranici mezi Lochkovem a pragem zde vyznačuje mezi jednotlivými vrstvami kovová značka. Ve východní části přírodní rezervace Homolka (označované jako Žákův lom) je zase známé naleziště silurských zkamenělin, zejména graptolitů, různých členovců, hlavonožců, mořských lilijic, mlžů a plžů. Vápence zde hostí velice cenná vápnomilná a xerotermní společenstva, které zde reprezentují druhy jako kostřava waliská, devaterníček šedý, mateřídouška časná a ostřice nízká.

Přírodní rezervace
Chuchelský háj představuje jedno z mála zachovaných přírodních společenstev s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů na celém území hlavního města. Chuchelský háj je složen převážně z dubu zimního s přimíšeným habrem a břekem s bohatým podrostem hájových bylin. Na bývalých polích v okrajových partiích zalesněných v padesátých letech střídajícími se porosty dubu červeného a letního, borovice lesní, javoru klenu, modřínu evropského a lípy srdčité byl vybudován Areál zdraví, kde je možné si zacvičit, pohrát i odpočinout. Tyto vysázené dřeviny sice dobře přirůstají, ale nikdy by za přirozených podmínek bez účasti lesníka netvořily v okolí Prahy souvislé porosty. Nové výsadby z nepůvodních dřevin jsou prakticky bez podrostu nebo zde přetrvávají polní plevele. Bude trvat desetiletí, než se budou alespoň trochu podobat původnímu lesu. V původních částech nalezneme byliny listnatých opadavých lesů jako jaterník podléšku, hrachor jarní, kostival hlíznatý, lipnici hajní nebo ostřici horskou. Rozlehlý komplex Chuchelského háje je také domovem mnoha různých živočichů. Můžeme se zde setkat např. s motýlem Otakárkem fenyklovým, brouky Roháčem velkým a Chroustkem letním, z plazů se zmijí obecnou a užovkou hladkou, z drobných savců s norníkem rudým a mnoha dalšími. Nápadnou složkou živočišných společenstev jsou ptáci. Setkáváme se s nimi doslova na každém kroku. Hnízdí zde Datel černý, Strakapoud velký, Šoupálek krátkosrstý a i další méně obvyklé druhy. Z dravců zde můžeme spatřit například Poštolku obecnou nebo Krahujce lesního, ze sov Kalouse ušatého či Puštíka obecného.

Národní přírodní památka
Barrandovské skály je jedním z nejstarších chráněných území. Určitý stupeň ochrany požívala nejvýznamnější část přírodní památky Barrandova skála od r. 1884, kdy zde byla odhalena pamětní deska s nápisem "Barrande" a celý pozemek věnoval majitel Národnímu muzeu. Barrandovská skála představuje unikátní ukázku zvrásnění prvohorních vápenců. Podobně jako v přír. rezervaci Homolka se zde nacházejí xerotermní společenstva a celá oblast je význačným nalezištěm zkamenělin. V jižní části Velké Chuchle se nachází přírodní památka Nad závodištěm, lokalita chráněná především pro svůj nesporný geologický význam (hranice ordovik - silur).

ČESKÁ TELEVIZE - TOULAVÁ KAMERA TENTOKRÁT V CHUCHLI

Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář městské části