100 let chuchelské knihovny

Obecní knihovna ve Velké Chuchli vznikla 27. února 1921, kdy bylo rozhodnuto sloučit všechny spolkové knihovny. Nejvíce svazků přitom měla knihovna Sboru dobrovolných hasičů (založená v roce 1904), která se tak v červnu téhož roku stala základem nové knihovny umístěné v obecním úřadě (v čp. 6). Z dalších zpráv v kronice je patrné, že 25. března 1922 bylo pro obecní knihovnu zakoupeno deset svazků Brehmova Života zvířat.
Prvním knihovníkem byl jmenován obecní úředník a nadšený člen Sboru dobrovolných hasičů Eduard Jeníček. Počátkem května 1925 jej pak nahradil penzista Josef Lukáš. Až v roce 1928, na návrh knihovní rady bylo rozhodnuto, že se bude za půjčování knih z obecní knihovny vybírat 5 Kč ročně.
V roce 1935, kdy byl objekt obecního úřadu zbourán, byla knihovna přesunuta do obecního domku čp. 7 (tzv. Kresovny). V roce 1936 se nejprve o knihovnu staral pan Tarant (uvádí se, že v knihovně bylo celkem 958 svazků). Později byl na jeho místo jmenován pan Vondráček. V té době byla také knihovna poprvé pojištěna proti vloupání a požárům. V roce 1939 byl novým knihovníkem jmenován František Satek.
Knihovna po válce
Celkem bez úhony přečkala knihovna druhou světovou válku a v roce 1947 měla na počátku půjčovacího období celkem 2 955 knih. V kronice se tehdy psalo, že „Tato obecní knihovna je jednou z největších knihoven venkovských." V padesátých letech se o knihovnu staral učitel Karel Šmerhovský. V roce 1953 se uvažovalo o přemístění knihovny, neboť, jak bylo uvedeno, „místnosti jsou velmi vlhké, a to knihám velmi škodí."
Ze statistických údajů lze uvést, že v roce 1954 měla knihovna 2 600 svazků knih, čtenářů v ní bylo zapsáno 115 z toho 46 dětí. Dále v čítárně bylo vystaveno deset časopisů z toho čtyři v ruském jazyce. V roce 1958 již měla knihovna 3 508 svazků s tím, že počet čtenářů o poklesl, bylo zapsáno pouhých 89 čtenářů.
Knihovna součástí městské knihovny
V roce 1968, v souvislosti s připojením Velké Chuchle ku Praze, získala místní lidová knihovna metodickou podporu pražské městské knihovny. Do sítě Městské knihovny Praha však byla integrována až v roce 1985 (pod číslem 31) na rozdíl od sousedních knihoven ve Slivenci, Radotíně nebo na Zbraslavi (tyto knihovny jsou dosud ve správě úřadů městských částí). Před sametovou revolucí čtenáři za knihami docházeli do prvního patra chuchelské radnice, tou dobou byla knihovnicí Lily Nečesaná.
Po sametové revoluci
v roce 1994 se z důvodu zvyšující agendy místního úřadu knihovna přesunula do suterénu (dnešní ordinace praktického lékaře) a konečně ve dnech 20. března až 30. dubna 1996 byly knihy přestěhovány do prvního patra nově postaveného Klubového domu (čp. 7), kde byla nová knihovna 6. května slavnostně otevřena a působí dodnes. Ve fondu knihovny v té době bylo 7862 svazků knih, které si půjčovalo 228 čtenářů. Knihovnicí byla Jana Klímová.
Ve víru událostí
V roce 1998 se ujala práce knihovnice Marie Zikešová, které se podařilo vedle mnoha akcí pro děti uspořádat řadu kulturních akcí pro veřejnost: 20. května 1999 se konala Beseda nad kronikou spojená s výstavkou dokumentů z historie obce, od 26. do 3. května 2001 v rámci oslav 80. výročí vzniku knihovny proběhla výstava plastik malochuchelské výtvarnice Věry Růžičkové-Bejrové, na podzim pak výstava Tomáše Hromádky a Martina Cápa s názvem „Sláva chuchelských dostihů," věnovaná 95. výročí dostihového závodiště.
V září 2002 nastoupila na knihovnické místo Eva Hrdličková, která pokračovala v bohatých kulturně-společenských aktivitách. Ve spolupráci s místními hasiči zde ve dnech 15. - 30. října 2003 uspořádala výstavu ke 110. výročí sboru. Dále se zde od 10. prosince do 28. února 2004 výstavku o Jaroslavu Foglarovi. Na jaře se konala první Noc s Andersenem, kterou s úspěchem zopakovala Eva Hrdličková i následující rok. Pak následovalo období, kdy byla knihovna bez stálého knihovníka, až bylo rozhodnuto o jejím zařazení mezi automatizované pobočky Městské knihovny Praha. K tomu došlo při slavnostním znovuotevření knihovny po technické přestávce 22. května 2007. Chuchelská knihovna se stala 33 plně automatizovanou knihovnou na území hlavního města. Pracovníci knihovny představili novinky, mezi které tehdy patřila dvě počítačová místa s trvalým připojením k internetu i celopražskému katalogu Městské knihovny Praha a systému Koniáš, prostřednictvím kterého je dosud možné nejen vyhledávat knihy, ale také je rezervovat a objednávat. Automatizovaná je také registrace čtenářů a výpůjček. Novou stálou knihovnicí se stala Antonie Jelínková, která navázala na aktivity svých předchůdců celou řadou akcí pro dětí (mj. obnovila Noc s Andersenem) a navázala spolupráci úzkou spolupráci s mateřskou a základní školou. Žáci obou škol zde v následujících letech absolvovali celou řadu vzdělávacích akcí a her. Např. v roce 2010 knihovnice ve statistice vykázala 44 besed, přednášek a setkání. Do knihovny docházelo 315 čtenářů a zapsalo se 44 nových zájemců o knižní výpůjčky. 23. června 2010 se zde konal slavnostní křest knihy Malá a Velká Chuchle.
V roce 2011 knihovna oslavila 90. výročí svého vzniku. Od 5. dubna do 5. května zde proběhla výstava, kde byly vystaveny historické i současné fotografie z knihovny a jejích akcí, ukázky výrobků dětí ze soutěží a z výtvarných dílniček, knihy o Malé a Velké Chuchli a jejím okolí z fondu Městské knihovny v Praze a elektronická čtečka knih s digitálními dokumenty o Malé a Velké Chuchli. Vzhledem k tomu, že v následujících letech hrozilo omezení služeb knihovny, začalo chuchelské zastupitelstvo podporovat její provoz částkou 50 tis. Kč ročně. V letech 2014-2016 byla knihovnicí Michaela Sochorová-Škeříková. Z významných akcí roku 2016 lze připomenout čtení z knih Oldřišky Ciprové, které dětem z mateřské a základní školy zprostředkovala ilustrátorka knih Lenka Němcová a vedoucí knihovny spolu s paní Němcovou zorganizovaly vymalování chodby ke knihovně, které obstarali žáci 6.A ze základní školy.
V roce 2017 prošla knihovna vizuální proměnou. Regály nahradil prostor pro všechny, kteří rádi tráví v knihovně svůj čas - se stolními hrami a sedacím pytlem. V závěru roku 2017 se novou knihovnicí stala Tereza Matásková.
Chuchelská knihovna je nejstarší a dnes již prakticky jedinou kulturní institucí v naší městské části. Během uplynulé stovky let se několikrát stěhovala a prošla celou řadou změn. Dnes není jenom místem půjčování knih a časopisů, ale také prostorem, kde se scházejí sousedé všech věkových kategorií, kde se koná celá řada akcí pro veřejnost.
Knihovna v Malé Chuchli je o něco mladší
Svoji knihovnu měla i Malá Chuchle, kde byla 1. října 1927 otevřena pobočka městské knihovny. O jejím provozu máme velmi málo zpráv, jisté je, že knihovnu s pořadovým číslem 46 v roce 1952 nahradil bibliobus, který do Malé Chuchle pravidelně zajížděl až do roku 1979.
Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář městské části Praha-Velká Chuchle

OČIMA KNIHOVNICE
V únoru letošního roku 2021 se chuchelská knihovna dožila 100 let. Celé století! Je to jistě důvod k ohlédnutí a zamyšlení, čím vším si chuchelská knihovna za tu dobu prošla, nakolik je její historie spojena s historií obce - města - země? To však přenechme historikům nebo kronikářům. Jak vypadá chuchelská knihovna dnes?
Za těch pár let, kdy v Chuchli působím jako knihovnice, považuji chuchelskou pobočku za pevnou součást místní komunity.
Díky zapojení do sítě Městské knihovny mohou místní čtenáři využít několikanásobně větší knižní fond, a to stále v té naší knihovně za rohem, kde se zastavím cestou do samoobsluhy nebo tu po vyučování počkám, než mi pojede autobus.
Knihovna má tradičně také velmi dobré vztahy se základní i mateřskou školou, děti ze školy i školky chodí do knihovny na besedy, prvňáčci se tradičně účastní projektu Pasování na čtenáře atd.
Chuchelskou pobočku každoročně navštíví ke 3000 čtenářů a zapíše se více než 50 nových čtenářů.
To vše přerušil nástup pandemie. Od března do května 2020 byly knihovny uzavřeny, pak opět v listopadu 2020 a od 28.12. do 16.2.2021. V mezidobích byla činnost knihoven výrazně omezená a je v podstatě dodnes.
Neznamená to však, že by se knihovna zastavila. Za zavřenými dveřmi knihoven se stále pracuje, stále vymýšlíme, jak zůstat v kontaktu se svými čtenáři.
Loni v březnu jsme šili roušky pro zdravotníky a sociální pracovníky, telefonovali jsme svým čtenářům-seniorům, jestli nepotřebují pomoc, či radu.
Chuchelská pobočka byla díky místnímu úřadu vydezinfikována ozónem.
Knihovna zpřístupnila spoustu knih on-line, do on-line prostoru se přenesly i přednášky, koncerty a besedy, na které byli čtenáři zvyklí.
Během roku 2019 jsme všechny knihovní jednotky vybavili čipy a všechny pobočky dostaly tzv. selfcheck pro samoobslužné půjčování knih, důkladně jsme pročistili fond od starých, nepůjčovaných knih a chuchelská pobočka má nově vybavený kout pro čtení.
Já osobně se těším, až prostory knihovny opět ožijí čtenáři, a už teď plánuji, jestli to situace dovolí, že bychom si na podzim společně to stoleté výročí chuchelské knihovny ještě jednou připomněli.
Tereza Matásková